Zahrada orchestrů 2025
Vesele i s nostalgií, aneb Všechno je někdy naposled…
Vesele - s patřičnou razancí, i s trochou nostalgie – takový byl pondělní „Zahradní koncert“ v areálu naší školy. Po třech předchozích vystoupeních (minulé pondělí, úterý a čtvrtek), v nichž hráli bubeníci ze třídy Báry Patákové, jazzmani Junior Bandu a zpěvačky a hráči na dechy učitele Zdeňka Jelena, dostali příležitost mladí, kteří se učí na bicí u Pavla Šimberského. Vít Pallas, Anna Černá, Jindra Knotte, Jáchym Hanzl a Sebastian Gália sice hráli „na podklad“, ale předvedli při svých bubenických číslech dobré výkony, samozřejmě úměrné jejich věku, píli a talentu (mezi ně se na klávesy vklínila Vendula Malá). Druhá část koncertu patřila kapele J.A.M. Trio (A. Černá - J. Hanzl - M. Minář), která předvedla náročnější kousky naživo. Třeba říci, že velmi dobře!
Razanci u bubeníků zdůrazňovat nemusím. A pokud jde o tu nostalgii? Sebastian Galia po letech v ZUŠce končí jako její absolvent. Vypracoval se v opravdu výtečného bubeníka, po kterém by jistě ráda sáhla nejedna kapela. Ten hlavní kus nostalgie ovšem pramenil z toho, že pondělní koncert byl vůbec posledním v zahradním areálu ZUŠ. Škola totiž už zanedlouho změní působiště a na zahradě pod širým nebem se už přestane hrát, zpívat, muzicírovat… Ti, co po koncertu ještě vydrželi, mohli zavzpomínat i symbolicky připít nealko šampáňem - „rychlé špunty“ bouchnul a utajenou slzičku zamáčkl sám kantor Pavel Šimberský.
text/foto: Mirek Zimmer
