Úvod » Fotogalerie

Zahrada orchestrů 2024 - den třetí

Žeň ze Zahrady orchestrů 2024 byla vydatná

 

   Naše škola má za sebou tři dny plné hudby a zpěvu.  Místem tradiční Zahrady orchestrů byl opět příjemný areál ZUŠ, kde se od 10. do 12. června vystřídaly  více než čtyři desítky muzikantů v dresu ZUŠ.

    Úvodní odpoledne v pondělí obstarali jako sólisté ti, kteří pod vedením uč. Báry Patákové a Pavla Šimberského studují hru na bicí nástroje. Úvod měli ti nejmladší - „Já do lesa nepojedu“ zabubnoval Ondra Jung, „Už mou milou do kostela vedou“ dal Matěj Žukauskas a po přestávce Vítek Pallas si troufnul na filmového  "Růžového pantera" a "Dezoláta" od Vypsané fixy.  Ti pokročilejší dali na playbbacky rytmy ráznější a náročnější, od kousků popových, třeba od Rembrandts "I ll be there for you" ze seriálu Přátelé, přes hardrockové nářezy od Black Sabath, AC/DC,  Deep Purple, až třeba po funky, prvky fusion či jazzrocku. V nich pozvedli bubenický prapor vysoko Vojta Antolčík, Ondra Holemý, Sebastian Galia a Jáchym Hanzl.

  Úterní Zahrada II. přála kapelám – nejprve rockoví „Nezrychluj!“ s kantorským přispěním Martina Štece, pak osvědčený „Junior Band“ swingující pod taktovkou Zdeňka Růžičky. Příležitost zazpívat si se šlapající kapelou dostaly i zpěvačky Elisabeta Pískačová a Anna Černá. Odpoledni předcházela produkce učitelského „Kantor Bandu", při níž si užily děti litoměřických mateřských škol, rozjařily je především melodie z filmových pohádek.    Třetí odpoledne na Zahradě orchestrů patřilo těm, co studují dechy a zpěv u Zdeňka Jelena.

    Sečteno a podtrženo – sklizeň ze "školní zahrádky" byla poměrně vydatná, za celý školní rok se urodilo dost pěkných věcí a „rostlinky“ talentů opět dobře povyrostly. Příští žeň se ovšem dost možná nebude sklízet na této zahrádce, podle slov naší ředitelky Dominiky Valeškové se má ZUŠ už v zářá příštího roku stěhovat do zrekonstruovaných prostor bývalého velitelství. Za rok se můžeme těšit na "rozlučkovou"  Zahradu orchestrů na původním místě.  Už teď se těšíme, co vše se za rok urodí…

                                                 Text a foto Mirek Zimmer