Vánoční koncert pěveckých sborů ZUŠ
Naše ZUŠka už rozdává dárky. Tentokrát díky sborům...
Prvním byl nedávný komponovaný pořad tanečního a dramatického oboru v Máchově divadle, druhým 4. prosince 2025 v Domě kultury velký Symfonický koncert s Rybovou Českou mší vánoční, a nyní ve čtvrtek 11. prosince jsme přibalili další v podobě koncertu našich pěveckých sborů. Pod nazdobený stromeček v hudebním sále KKC jej symbolicky přidaly Hlásek, jeho přípravné sbory PidiHlásek a SamoHlásek a vokální uskupení Via della Calamità.
Vlastně to byl dvojkoncert, první část patřila především mladším dětem, druhá odrostlejším. Nejmenší zpěváci pod vedením Ivy Macasové si vybrali muzikantská témata, jako např. „Kuchyňskou kapelu“, pokročilejší SamoHlásek pěl především o zvířátkách. V tomto trendu víceméně pokračoval i „velký“ Hlásek s Jakubem Kacarem, který ovšem do dárkového balení přidal na úvod „Per crucem“ J. Berthiera s efektním nástupem za svitu „svíček“. Milým zpestřením byly i Blakeova „Walking in the Air“ z filmu „Snowman“ či „Hádej“ z filmu „O dvanácti měsíčkách“. Také se hezky, lidově koledovalo („Pásli ovce Valaši“, „Pašli pastýre“ v nářečí ze Šariše). V závěru obou částí si se všemi sbory mohlo hlasivky procvičit i publikum, když jej Jakub vyzval ke spolupráci na lidovce z Těšínska „Syn Boží se nám narodil“.
V druhé části vedle zmíněného „velkého“ Hlásku přivedl Jakub na pódium vokální skupinu Via della Calamitá. Začala s klasikou „Půjdem spolu do Betléma“, ale v repertoáru měla i Rammsteiny v upraveném Giesově aranžmá, nebo Uhlířovu “Chytila jsem na pasece žížalu“. Mezi sbory se vklínila doprovodná kapelka s chutným názvem Vanilkový rohlíček s orchestrální verzí „I Want for Christmas“ od Mariah Carey v Jakubově úpravě.
„Sbory jsou o radosti! A zpěv, snad nejpřirozenější dětský projev, takovou radost přináší. Oba sbormistři to s dětmi umějí, chápou dětskou duši, i v tom je jejich mistrovství,“ říká ředitelka Dominika Valešková, která sama ze své praxe dobře ví, o čem sborový zpěv je.
„S Ivou se dobře doplňujeme, já jsem naprosto švihlej a pořád si něco vymýšlím, a ona mě tak nějak srovná a věci dotáhne,“ vidí spolupráci Jakub. Před 11 lety se ujal Hlásku, kdysi věhlasného litoměřického sboru. „Začínal jsem s pár dětmi, bylo to opravdu dost náročné, jsem rád, že se mi jej podařilo vzkřísit,“ vzpomíná Jakub na začátky. „Sbory jsou stejně jako orchestry takové duše ZUŠ. Děti to v nich vede k týmové práci, víc než jen samotná hra na sólový nástroj. A když vidí, že to jde, že to dává smysl, začne je to bavit a mají z toho radost. A právě o to mi jde.“
text/foto: Miroslav Zimmer




























